1920-2020 Praha – Tokio: Vlivy, paralely, tušení společného

Publikace na 320 stranách představuje architekturu v průběhu celého století, od japonských staveb Jana Letzela, Bedřicha Feuersteina a zejména Antonína Raymonda, jenž je označován za jednoho ze zakladatelů moderní architektury v Japonsku, až po aktuální tvorbu mladé generace. Čtenáři se seznámí s ohlasy japonské tvorby u české avantgardy, vlivem vily Kacura v poválečném období, urbanistickým vývojem japonských velkoměst, utopickými vizemi superstruktur tyčících se nad městy ze šedesátých let, vztahem k umění nebo postojem k tradiční architektuře, regionalismu či udržitelnosti. Prostor je věnován také úspěšnému československému pavilonu na Expo 70 v Ósace, významu sklářského umění, reflexi japonských zahrad, ale rovněž estetice a architektuře čajového obřadu, památkové péči nebo specifickému pojetí prostoru ma. Vyjmenované tematické okruhy doprovází rovněž řada reprodukcí uměleckých děl a fotografií českých a japonských autorů. Čtenářsky zajímavé může být několik kapitol pojatých formou rozhovoru s architekty i teoretiky, například exkluzivní interview s Fudžimorim Terunobuem a Vladimírem Šlapetou. Katalog k výstavě připravené v rámci oslav výročí 100 let vztahů mezi Japonskem a Českou republikou pod záštitou Tomáše Petříčka, ministra zahraničních věcí České republiky, a pod čestnou záštitou Velvyslanectví Japonska v ČR. TEXTY Helena Čapková, Vlasta Čiháková Noshiro, Fujimori Terunobu, Milan Hlaveš, Kuma Kengo, Dan Merta, Terezie Nekvindová, Osamu Okamura, Klára Pučerová, David Vávra, Jan Vranovský, Karel Vranovský, Liana Rosinová, Sakurai Yoshio, Petr Stolín, Filip Šenk, Vladimír Šlapeta, Petr Šmídek, Adam Štěch, Aleš Trnka, Zdeňka Němcová Zedníčková