44 dopisů z tekutého moderního světa (Zygmunt Bauman)

Náš tekutý moderní svět není – jako všechny tekutiny – schopen zůstat v klidu a podržet si nadlouho svůj tvar. Všechno, nebo téměř všechno se v něm neustále mění. A my, obyvatelé tohoto neustále se měnícího světa, cítíme potřebu se tomuto světu přizpůsobovat, a to tak, že jsme „flexibilní“ a trvale připravení se rovněž měnit. Chceme vědět, co se děje a co se pravděpodobně přihodí, ale zaplavuje nás příliv informací, které nás hrozí zcela zahltit. Nic se nevzpírá podrobnému zkoumání tak urputně jako běžné věci každodenního života, které se skrývají ve světle klamné a zavádějící důvěrné známosti. Aby je bylo možné pozorně prozkoumat, je třeba je nejdříve vytrhnout z této každodenní rutiny: to, co je zdánlivé známé, se musí stát neznámým. A přesně o to se Zygmunt Bauman v těchto 44 dopisech pokusil: každý z dopisů vypravuje příběh převzatý z běžného života, ale tak, aby se ukázaly mimořádné aspekty, jež bychom jinak měli tendenci přehlédnout. Poutavé, objevné, znepokojivé – takové jsou dopisy Zygmunta Baumana, analytika našeho moderního tekutého světa, které psal v letech 2008 až 2009 pro čtenáře jednoho italského časopisu. Zygmunt Bauman (1925‒2017) patří k nejvýznamnějším a také k nejznámějším sociálním vědcům naší doby. Je autorem řady zásadních knih o modernitě, holocaustu a postmoderním životním způsobu. U nás je znám z překladů svých knih již od 60. let, od poloviny 90. let u nás začaly jeho překlady vycházet znovu: od Úvah o postmoderní době (Sociologické nakladatelství /SLON/ 1995) po Tekutý život (Pulchra, 2021) jich vyšlo více než 20, mnohé opakovaně.