Abeceda Velikonoc

Věcná encyklopedie Valburgy Vavřinové, vázané vydání o 64 stranách v kapesním formátu zhruba 12,4 × 16,1 cm, vydala Krásná paní. Autorka navazuje na svou úspěšnou Abecedu Vánoc.

Začíná se u jmen

Kniha otevírá téma tam, kde bývá nejvíc napovězeno — v etymologii. Jedním z nejstarších názvů Velikonoc je latinské pascha, odvozené přes řečtinu a aramejštinu z hebrejského pesach. Anglosaské Easter a německé Ostern vznikly snad podle bohyně jara Ostary, nebo zkomolením středohornoněmeckého Urständ, tedy zmrtvýchvstání. Slovanské názvy včetně českého odkazují k Velké noci Kristova zmrtvýchvstání.

Co z těch jmen plyne

Trojí původ názvu ukazuje, že se do svátku vrstvily tři linie: židovský pesach, předkřesťanská oslava jara a křesťanská velikonoční zvěst. Jazyk je tedy nejrychlejší způsob, jak pochopit, proč Velikonoce působí jako směsice.

Kalendář svátku

Prvním a nejdůležitějším dnem je Boží hod velikonoční, tedy Slavnost Zmrtvýchvstání Páně. Otevírá velikonoční dobu, která trvá padesát dní a je nejradostnějším obdobím křesťanského roku — údaj, který mnohé překvapí, protože Velikonoce si většina lidí spojuje s jediným prodlouženým víkendem.

Autorka svůj záměr shrnuje jasně: chce, abychom o Velikonocích přemýšleli, a nejen si užívali pomlázky.