Bereme, co je

Pavla, hrdinka generačního románu Bereme, co je se narodila po druhé světové válce. Její praro-diče, dělníci z cihelny na předměstí Vídně, přijali výzvu prezidenta Beneše k zahraničním Čechům, a vrátili se v roce 1946 do původní vlasti. Byla počata devatenáctiletou někdejší Vídeňankou a stejně mladým Slovákem, otec pak musel narukovat na vojnu a choval se jako každý nevybouřený mladík, který se nezatěžuje antikoncepcí. Mladá matka se rozvedla a znovu vdala, tentokrát za typického dobráka. V dospívání Pavla k nelibosti matky kopíruje podobu i povahu zavrženého zploditele. V atmosféře vulgarity a nechutných podezření touží po nezávislosti, po životě v Praze, píše básně a nenasytně čte, sní o tom, že se rozjede za otcem, který se jí nikdy neozval, na daleké Slovensko. Po maturitě ji místo dalšího studia čeká fabrika. Přichází zpráva, že se otec v necelých čtyřiceti lety zabil na motorce, matka cynicky přiznává, že dopisy od něj pro Pavlu zabavovala a pálila. Utíká z domova před projevy psychopatické hysterie a kuchyňským matriarchátem, nachází azyl u podivínů a městem zavržených figurek. Dramatický vztah s místním bohémem a opilcem končí její hospitalizací v psychiatrické léčebně. Konečně se rozjede do otcova kraje, prožije radost z přijetí slovenskou babičkou, dědečkem a ce-lou dědinou, opojení z krajiny Slovenského ráje. Dokonce zvažuje, že by tu mohla zakotvit, ale touha po Praze ji přinutí odjet. Kniha Věry Noskové Bereme, co je působí jako solitér, navzdory tomu, že na ni navazuje ještě druhý díl Obsazeno, v němž se děj přesouvá do vysněné Prahy a třetí díl Víme svý, odehrávající se v pohraničním městečku u rakouských hranic. Příběh vitální a citlivé hrdinky, která navzdory všemu tíhne k radosti a plnokrevnému prožívání se odehrává v atmosféře maloměstského a režimního špehování a kádrování. Přesto je povzbudi-vý a nadějeplný, nesleduje jen vyšinutí doby, ale i lásky, sny a vzdor. Román Bereme, co je, jehož první vydání vyšlo v roce 2005, byl vděčně přijat nadšenými čtenáři, vlídně a uznale recenzenty a nominován na literární cenu Magnesia litera. Jeho bohatý děj koření sebeironie a humor.