Beton a hlína: Rozhovory o šetrnosti a udržitelnosti ve městě

Klimatická krize se městům nevyhýbá. A lidé z měst se nevyhýbají výzvám klimatické krize.  Většina obyvatel západního světa žije ve městech. V „betonové džungli“, která v naší kulturní představivosti nahradila přírodu. Život ve městě si proto automaticky spojujeme s jejím opakem — kariérou, rychlostí, pokrokem, civilizací. Globální perspektiva klimatické krize však ukazuje, že nic není vzdálenější pravdě: požáry, povodně ani sucho se na adresu neptají. Ke zjištění, že příroda nikam nezmizela, se však dá dojít i pozorným lokálním zkoumáním. Tu je záhon, všude bzučí včely, tamhle někdo vysadil strom, v obchodě se prodávají vejce od nespoutaných slepic, kytička na kavárenském stole je z náletových rostlin…  Spisovatelka Viktorie Hanišová v knize Beton a hlína prostřednictvím třinácti rozhovorů zachycuje rozmanitou snahu lidí žít udržitelně a zodpovědně i v hektickém prostředí měst. Zpovídá nadšence z komunitních zahrad i aktivisty ze zahrádkářských kolonií, pražské včelařky, organizátory kompostovacích systémů či provozovatele bezobalového obchodu. Osudy a přístupy se liší, avšak v jednom ohledu mají všichni zpovídaní stejně jasno — na kritickou otázku „Co dělat?“ odpovídají jednoznačně: „Něco!“  ––– Co já mám komu co kázat, vždyť se sama nijak moc neangažuju a zvlášť šetrný život, jak jsem zjistila, taky nevedu. Možná tak mí kamarádi, se kterými se scházím na komunitní zahradě nebo v bezobalovém obchodě, ti by třeba věděli víc…  Mám kolem sebe tolik lidí, kteří vymysleli a založili projekty, jež prospívají životnímu prostředí, a přitom je mimo komunitu lidí, kteří se aktivně angažují, často nikdo nezná. Dnes sice už prakticky není nikdo, kdo by nevěděl, co je to komunitní zahrada, vědí ale všichni, že se na komunitních zahradách také chovají zvířata, která se dají „adoptovat“? Vědí lidé, co to je sdílená dílna a z jakých principů vychází cirkulární ekonomika nebo uzavřený cyklus jídla? Jsou obyvatelé měst obeznámeni s tím, že bioprodukty lze jednoduše koupit přímo od zemědělců, aniž by pro ně museli někam jezdit autem? A tak se zrodila myšlenka napsat Beton a hlínu.— ukázka z knihy