Boxeři v Šanghaji – Jaroslav Škába

Příběh, který vypráví tato kniha, se opravdu stal. Existoval český námořník Jaroslav Škába, čínští „boxeři“, křižník rakousko-uherského válečného námořnictva „Kaiser Franz Joseph I.“ i jeho kapitán Bublay. Jaroslav Škába se narodil 5. ledna 1884 v Praze v rodině bývalého námořníka. V osmnácti letech již procestoval celou Evropu. V Le Havru se mu podařilo dostat na obchodní loď s kursem do Jižní Ameriky. Ve dvaceti letech šel jsem jako dobrovolník k rakouské válečné maríně. Byl jsem naloděn na křižníku „František Josef I.“, s kterým jsem se potuloval tři a půl roku po Dálném východě.“ Jaroslav Škába zemřel v Praze 23. června 1945 ve věku 61 let, ale jeho knihy se staly mezi milovníky dálek, lodí a námořní historie vytouženou relikvií, vyhledávanou v regálech antikvariátů. Nezasvěcený člověk si může logicky položit otázku: „Kde se vzali naši předkové v Číně v letech 1900-1914?“ Odpověď v minulosti na ni bývala celkem jednoduchá: Za vše prý mohli „boxeři“… „Povstání boxerů“, které bylo reakcí části čínské veřejnosti na hospodářskou expanzi evropských zemí, Japonska a USA do Číny, začalo klíčit v dubnu 1899 a jeho hybnou silou byla čínská tajná organizace z jihu poloostrova Šan-tung I-che-čchüan (volně přeloženo jako Pěst ve jménu spravedlnosti). Podle výrazu pěst v názvu tohoto hnutí byla proto revolta nejčastěji označována jako “povstání boxerů”. Evropské mocnosti, Japonsko a USA zareagovaly rychle vojenskou trestnou expedicí, které se zúčastnily rakouské křižníky, na kterých sloužilo stále více českých námořníků. Na cestu do východní Asie, jejíž část je obsahem naší knihy, vyplul křižník „Kaiser Franz Joseph I.“z hlavní základny rakousko-uherského námořnictva v istrijské Pule 14. září 1905. Lodi velel fregatní kapitán Ferdinand Bublay. Již 19. října doplula do Singapuru, aby zde převzala agendu tzv. c.k. „staniční lodi“ pro východní Asii po křížníku „Kaiserin Elisabeth“. 16. listopadu 1905 vyplul křižník na týdenní návštěvu do japonského Nagasaki. Radiotelegrafická výzva rakousko-uherské ambasády v Pekingu 18. prosince dala potom příčinu k napsání naší knihy, protože šlo o rozkaz k odplutí do Šanghaje, kde měl být zřízen k ochraně tamního generálního konzulátu Rakouska-Uherska tzv. „Matrosendetachement“ (vyčleněný oddíl námořníků v roli námořní pěchoty), protože zde Evropanům hrozilo nové nebezpečí od čínských rebelů, kterým se již nyní všeobecně, byť z určité setrvačnosti trochu nesprávně, říkalo „boxeři“.Výsledek této „krize“ popisuje svým svérázným jazykem Škábova kniha. Ilustrace Vlastimil Rada, doslov Jindřich Marek, fotografická příloha.