Byl jednou jeden dům

Jednou se tam ocitneme všichni. Tam na konečné stanici. Ať chceme nebo nechceme. Spousta lidí si to nechce připustit. Jsou ještě mladí, zdraví, připadá jim, že je to hrozně daleko. Jiní už se přibližují, ale zakazují si na to myslet. A další, a je jich spousta, nemají srdce. Já nechci, abychom se báli stáří. Chtěla bych jen, abychom pochopili. A abychom se naučili dívat na stáří s úctou, respektem, ohleduplností a empatií. Proto jsem se rozhodla napsat příběhy, které se mě hluboce dotýkají. Příběhy ze života podané tak, aby nikoho nezranily, neublížily a aby v nich nikdo nepoznal sebe nebo svého blízkého. Příběhy staroušků, kteří z různých důvodů museli dožívat své poslední roky, měsíce, dny a hodiny mimo domov. Jakákoliv shoda jmen je čistě náhodná.