Čarovná zima – audiokniha o Muminkovi (čte Jan Vlasák)

Audioknihu Čarovná zima napsala autorka: Tove Janssonová, čte: Jan Vlasák. Celkem: 3 hodiny. Muminek se probudí v zimě, zažije všechna roční období a objevuje krásy i tajemství zimního světa. Pokud jste fanoušky příběhů o dobrosrdečných skřítcích muminech, jistě vám neunikla jedna věc – všechny se odehrávají v létě. A kdy jindy, když mumini v zimě spí! V Čarovné zimě však autorka pracuje s nápadem, kdy se muminek jako jediný z rodiny v zimě probudí, a zažije tak všechna roční období. Musí si poradit s praktickými věcmi i se samotou, lépe řečeno odloučením od rodiny. Muminek rozhodně není sám, v zimě potká úplně nové přátele! Ale nakonec přichází jaro a s ním i návrat do muminího údolí.Tove Jansson (1914–2001) Finsko-švédská spisovatelka a malířka náležela k významné skupině švédsky píšících autorů ve Finsku. Pocházela z umělecké rodiny: otec Viktor byl známým sochařem a matka Signe ilustrátorkou. Bohémský životní styl a lehce anarchistický individualismus rodinného prostředí zásadně ovlivnil její životní dráhu. Po studiích ve Stockholmu, Helsinkách a později v Paříži si postupně získala uznání jako malířka a grafička. Po celém světě proslula především jako autorka řady příběhů pro děti o podivných skřítcích muminech. Mumini nezapřou příbuznost se skandinávskými skřítky-trolly, jsou však dobrosrdeční, oplývají humorem a nadhledem. Jejich svět si oblíbili i dospělí; často bývá přirovnáván k Alence v říši divů. Příběhy o skřítcích muminech byly zpracovány jako kreslený seriál pro televizi, a dokonce i jako opera. V roce 1966 byla spisovatelce udělena Cena Hanse Christiana Andersena.Jan Vlasák (1943) Český herec. Narodil se v Čáslavi, vystudoval tamější gymnázium a brněnskou JAMU. Po absolutoriu se stal členem Slováckého divadla v Uherském Hradišti. Poté hrál v Ostravě, kde se seznámil s Janem Kačerem, s kterým odešel do pražského Divadla E. F. Buriana. Po jedné sezoně se však vrátil do brněnského Státního divadla, kde ztvárnil mnoho významných rolí. V roce 1984 přijal angažmá v pražském Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého. Od roku 1990 hrál deset let v Národním divadle i na menších scénách. Po odchodu z Národního divadla působil v Divadle Rokoko a v dalších pražských divadlech. Účinkoval v řadě televizních inscenací a seriálů (Tři králové, Ordinace v růžové zahradě, Cesty domů, Cirkus Bukowski, První republika) a filmů (Výchova dívek v Čechách, Milenci a vrazi, Vratné lahve, Bathory), po mnoho let pracuje v rozhlase a dabingu.