CD Floex: Zorya

Floskule "netrpělivě očekávané album" je jednou z nejvíce nadužívaných. V případě Floexe se netrpělivé vyhlížení postupně proměnilo v trpělivé a posléze se už jen doufalo, že ne v marné. Jenomže, i když si někdy Tomáš Dvořák dává pořádně načas, výsledek nakonec vždycky stojí za to. Po 10 letech vychází jeho druhé studiové album "Zorya" a zdá se, že se stane neméně zásadním počinem na české scéně, jako tomu bylo v případě první desky "Pocustone". Akustické instrumenty - klarinety, saxofony a tlustostěnné "severské piano" - stojí v kontrastu k digitální magii odehrávající se v Tomášově zvukové laboratoři. Výslednicí je jedenáct hudebních příběhů zaostřujících pohled do stylově těžko zařaditelného Floexího universa. Vystopovat se dá inspirace "klasickým minimalismem", stejně jako soundtrackový opar alba, přesto Zorya není ambientní deskou - pečlivě opracovávané beaty charakteristické svou netradiční tektonikou, jsou zde důležitým elementem. Co víc, jedná se bezesporu o nejenergetičtější…