Česká literatura 3/2022

Odborný časopis věnovaný zkoumání české literatury a literární kultury v českých zemích od nejstarších dob do současnosti, dějinám literární vědy a problémům teorie. Dvě studie čísla 3/2022 se zabývají starší literaturou. Matouš Turek zkoumá ve třech textech ze sklonku přemyslovské doby motiv Jeruzaléma. Matouš Jaluška na úvodní studii navazuje příspěvkem o proměnách Alexandra Velikého ve středověké literatuře. V rubrice Rozhledy se Milan Ducháček zamýšlí nad možnostmi a limity kontextuální biografie jako historiografického žánru. Obsah čísla: Studie Wilhalm, Alexandr a Jakub. Jeruzalém v bohemikální literatuře na sklonku přemyslovské doby MATOUŠ TUREK Proměnlivý obr. Vzestup a pád protagonisty staročeské Alexandreidy MATOUŠ JALUŠKA Rozhled Svätý za katrem: Cesta buržoazního nacionalisty tam a zase zpátky. K možnostem a limitům kontextuální biografie jako historiografického žánru MILAN DUCHÁČEK Recenze Dalibor Dobiáš — Václav Smyčka (edd.): Počátky literární kritiky v českých zemích (1770–1805) — TOMÁŠ HLOBIL Timotheus Vodička: Tvůrce a tradice. Eseje o české literatuře 19. století — JIŘÍ ZIZLER Vladimír Barborík, Barbora Čiháková, Alena Šidáková Fialová (edd.): Listopadové proměny. Česká a slovenská literatura v kontextu roku 1989 — JOANNA CZAPLINSKA Václav Smyčka: Objevení dějin: dějepisectví, fikce a historický čas na přelomu 18. a 19. století — VERONIKA FAKTOROVÁ Alena Pomajzlová: Vidět a/nebo číst: kapitoly o vztahu obrazu a slova v moderním umění — MARKÉTA MAGIDOVÁ