Člověk a dějiny v literatuře

Svazek studií mladých literárních vědců na atraktivní téma člověka a dějin zahrnuje různé analýzy. Po úvodních slovech Iva Pospíšila Člověk a dějiny: věčné téma se Kateřina Judith Krulišová zamýšlí nad postavou teroristy-revolucionáře v ruské literatuře, Ondřej Pivoda ukazuje jakutský epos oloncho v kulturním a historickém kontextu, Magdaléna Marie Semrádová zkoumá fenomén domova v Andrićově Mostu na Drině v souvislostech historického románu, Jan-Marek Šík prezentuje transformaci vzpomínek v autobiografických dílech Hédi Friedové, Karolína Šimáčková zkoumá koncepci Denise Fonvizina v díle jednoho sovětského literárního vědce (Georgije Makogoněnka), Jan Škvrňák nově přečetl autobiografie dvou polských politiků (Jarosława Kaczyńského a historika Karola Modzelewského), Andrej Števko bádá o postkoloniální kritice v díle Jeremeje Ajpina a Isabela Vaverková píše o Nikolaji Ryžkovovi. V všech případech jsou autoři doktorandy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, většinou slavisty a rusisty: pohledy mileniálů generací y a z na člověka v sevření dějin.