Člověk a jeho postavení ve světě (Filozofické otázky, psychologické odpovědi) - Jan Poněšický

Současný proces globalizace otvírá i nabízí nejrůznější alternativní způsoby bytí, spolužití, uvažování i politického jednání. Postmoderní postoj znamená nic nehodnotit coby správnější, pravdivější či morálnější. Přitom se v současné době jedná o stále naléhavější nutnost správně a odpovědně se rozhodovat a chovat a nenechávat narůstat globální problémy týkající se přelidnění, úbytku nerostných zdrojů, ničení přírody, nezaměstnanosti a migrace, konfliktů mezi bohatými a chudými, náboženskými a etnickými společenstvími apod. Tento nový (další) stupeň znejistění člověka již tak vrženého do světa bez spolehlivých opěrných bodů (instinktů) mnohdy přesahuje jeho kapacitu vše zpracovat. Pohodlnější je tuto nejistotu emočně „přeznámkovat“ na pocit svobody, libovůle a nezávaznosti. I některé směry současné psychoterapie sugerují, že je možné takové převyprávění vlastního života, které nás zbaví konfliktů či špatného svědomí.Je opravdu všechno – podstata člověka, láska, věrnost, odpovědnost, trestný čin, etika a smysl života – pouhý relativní, individuální konstrukt skutečnosti, či existují jisté konstanty, jejichž respektování teprve činí život naplněným? Těmito i dalšími otázkami se zabývá kniha lékaře a filosofa Jana Poněšického, psychoanalytika, který čerpá jak z vlastních niterných prožitků, tak ze zkušeností z psychoterapeutické praxe. Tzv. postmodernu nechápe jako konec historie, jako terminální relativizaci dosavadního pojetí života, hodnot a světa, nýbrž jako krizi, boření starého, na jehož troskách může vyrůst něco nového. Naše dnešní situace vyžaduje vytvoření adekvátnějšího společensko-politického povědomí ve směru decentrace od člověka k jeho prostředí, k partnerství s přírodou, k odpovědnosti za stav naší planety a životy budoucích generací a ke smíření se s neustále novými výzvami , které před nás další vývoj na zemi bude klást i nadále. Výsledný postoj nazývá autor „novou skromností“, neboť se nejedná jen o mezilidskou ctnost, nýbrž o dobrovolné vzdání se nejrůznějších nároků na pozadí vědomí globálního stavu veškerého lidstva a naší země.