Čurda z Hlíny – tři dokumentární povídky z protektorátu

Jaký je pád do „kalné stoky“ dějin? Jak reaguje člověk v mezních situacích? Jaké následky nese spolupráce s okupantem či úpis ďáblu? Naše novodobá historie není dlážděna jen hrdinstvím, obětavostí a zásadovostí, ale také selháváním, zrádcovstvím a kolaborací. Miloš Doležal, který se dlouhodobě zabývá postavou mučedníka komunismu faráře Josefa Toufara, se tentokrát zaměřil na období protektorátu. Stopy po hlavních aktérech jeho knihy jsou i dnes znatelné a krvavé. Autor však nesoudí lidi ani dějiny, spíše pozorně rozplétá osudové okamžiky, snaží se porozumět vnitřním pohnutkám a nahlédnout do tragické partie, kterou s člověkem rozehrává Zlo. Tři dokupovídky nejsou historickou studií, ale živým a čtivým portrétem několika temných postav: Bohuslava Bušty alias „Zwirna“, krejčího z Vysočiny, který se stal agilním konfidentem gestapa v Táboře. Oskara „Kariho“ Felkla, předválečného československého četníka, posléze příslušníka gestapa na Kladně a jednoho ze strůjců vyvraždění a vypálení Lidic, a jeho manželky. A konečně parašutisty Karla Čurdy, člena paraskupiny OUT DISTANCE, vysazeného do protektorátu na jaře 1942, který zradil své kamarády a spolupracovníky a z kterého se stal spolupracovník gestapa Karl Jerhot. Na jaře roku 1947 je Čurda naposledy focen. Alkoholicky odulý obličej vyhaslého muže, cynicky prázdný žabí pohled slabocha. Pod nosem řídký urousaný knír. Povislá ramena a nakloněná postava prozrazují rezignovanost. V jednom z obžalovacích protokolů se v kolonce Pohnutka pod Čurdovým jménem uvádí: Zvrhlost. Když se ocitl v mezní situaci a dostal se na pokraj psychických sil, vyhořel a zradil. Nenašel odvahu vzít si život a umlčet se. (ukázka z knihy)