Dáma z dobré rodiny: Alva Vanderbiltová

Alva Smithová a její dvě sestry přijíždějí na konci 19. století do New Yorku. Po válce Severu proti Jihu jim nezůstalo nic jiného než dobré jméno. Seznámí se s Williamem Vanderbiltem – jeho rodina má velké jmění, ale newyorská smetánka je mezi sebe jako zbohatlíky nepřijímá. V naději, že svazek bude oboustranně výhodný, se Alva a William vezmou. Svůj díl Alva splní – dostane rodinu Vanderbiltových do skupiny „horních 400“ podle počtu hostů, kteří se vejdou do plesového sálu rodiny Astorů, a dokonce překoná královnu společnosti – samotnou paní Astorovou. Alva se pomocí rodinného jmění zasazuje o výstavbu několika důležitých budov v New Yorku i Newportu, kde má rodina rodinné sídlo, slavně také zakládá Metropolitní operu – poté, co je Vanderbiltovým upřeno privilegium pronajmout si lóži v Akademii umění. Rodinný život Alvy a Williama ale zdaleka není tak zářivý jako ten společenský. Poté co Alva zjistí, že je jí manžel nevěrný s její nejlepší přítelkyní, rozhodne se k radikálnímu kroku a požádá o rozvod. V této době naprosto šokující rozhodnutí je pro ni existenčně i společensky riskantní. Alva i z této bitvy vychází vítězně, a dokonce se znovu vdá – za dobrého přítele svého bývalého manžela Olivera Belmonta. Její inteligence a odhodlanost ji nakonec zavedou do hnutí sufražetek. Stane se jeho významnou členkou, zasazující se mimo jiné za volební právo žen. Román Dáma z dobré rodiny s nebývalou bravurou popisuje nejen výjimečnou ženu, ale také energií překypující města New York a Paříž během Pozlaceného věku přelomu století. Je to příběh ženy, která se nenechala utlačovat dobou, ale radši ji měnila. A která vtipně naplnila vlastní heslo: „Poprvé se vdej pro peníze, podruhé z lásky.“