Dcerka (Tamara Duda) — Doněck roku 2014 očima sklářky

Román o životech, které válka roztříštila na malinké kousky  Hlavní hrdinka se po přestěhování do Doněcku najde v kreativní tvorbě — vytváří úchvatné vitráže, lustry a další luxusní výrobky ze skla a navzdory svému prozápadnímu smýšlení dokáže v místním mafiánském prostředí vybudovat úspěšnou firmu. Pak ovšem přichází rok 2014, který celý její svět převrátí vzhůru nohama. Dcerka tak musí své síly napnout jiným směrem. Bez váhání se zapojí do skupiny odporu proti proruským separatistům a věcně, mnohdy s překvapující ironií i humorem, sleduje dění kolem sebe i sebe samu. Shání základní vybavení pro vojáky ukrajinské armády, zakládá sbírky a neúnavně pomáhá lidem v nouzi. Nachází nové přátele, je však také svědkem toho, jak se letité sousedské svazky lusknutím prstu změní v krveprolití. Román je založený na příbězích, které autorka, jež se sama jako dobrovolnice aktivně zapojovala do pomoci ukrajinské armádě ve válce na Donbase, sesbírala v letech 2014—2016.  ––– Hrdinka do sebe vstřebává nejen to, co jsem osobně zažila, ale i zkušenosti mnoha bojovníků, vojenských dobrovolníků a vysídlenců, které osud svedl dohromady. Pro mnoho lidí se stala „oporou“. „Budeme žít!“ říká. „Skutečně, přežijeme!“ odpovídám.— Tamara Duda, autorka  Navzdory tíživosti a aktuálnosti tématu autorka napsala čtivý, vtipný i hluboce emocionální román, ve kterém se snaží pojmenovat jevy a situace, pro něž nám často chybějí slova.— Nikola Kochová, redaktorka