Tvůrci světů 1 – Destrukce

„Drsná řež na cestě paralelní realitou“

Otevři bránu do jiného světa…

Máš svůj oblíbený fiktivní svět a chtěl bys v něm aspoň na chvíli žít? Stvoř si ho a panuj v něm – pravidla určuješ jenom ty, ocitni se ve fantasy ráji, ve steampunkovém císařství nebo třeba v hnízdě neřesti. Musíš však splnit jednu malou podmínku: musíš být Tvůrce.

Kryštof Farský se chtěl trestat. Zatímco ostatní Tvůrci se ve svých konstruktech obklopili luxusem a nechali se armádou poskoků uctívat jako bohové, on si zvolil dobrovolný očistec.
Jenže světy ostatních Tvůrců se začínají hroutit. Objevují se v nich cizinci, nevysvětlitelně mění pravidla a nechávají po sobě hromady mrtvých. Někdo nejen prohlédl tajemství, jak proniknout do nepřístupných světů Tvůrců, ale vypomáhá si přitom technologií přímo pohádkovou. Hraje se tu však o víc než jen o to, jak vniknout do cizího světa.

Konkláve Tvůrců se změní v krvavá jatka a Kryštof, kdysi štvanec pouze vlastního svědomí, se stává štvancem přetechnizovaných ozbrojenců a také stvůr, jež kdysi sám stvořil a které se nezdráhají proměnit protivníka v kýbl vzorků. A to ještě Kryštof pořád neví o zradě číslo jedna…

Anotace:

Stvořit vlastní svět a nechat se v něm uctívat jako bůh. Kdo by o to nestál? Stačí se narodit s nadáním Tvůrce. Jenže světy se začínají hroutit. Destrukce, ohlašovaná nevysvětlitelnými fluktuacemi, je působena někým zvenčí a brzy je jasné, že nepřítel sleduje daleko sofistikovanější cíl než jen zničit něčí sen.

Kryštof Farský se ve svém světě nenechal uctívat. Chtěl v něm zapomenout. Jednoho dne však nastane procitnutí a jeho vlastní ďábelské konstrukty se mu vracejí jako bumerang. Ovšem ten hlavní úder přijde odněkud, odkud by jej nečekal ani v té nejhorší noční můře, kterou sám stvořil.

Mezitím si korporace chamtivých podílníků chce rozdělit kořist, když už v obyčejném lidském světě není z čeho brát. A nezastaví se před ničím.

Vylepšení agenti, paralelní realita fiktivních světů, hrůzu nahánějící monstra vybírající splátky v podobě lidí, jednotky přetechnizovaných mutantů. Kalkul a podraz, kam se podíváš. Vstupte do nových světů, kde pravidla toho našeho neplatí.

Autor:

Alex Drescher se narodil 10. května 1972. V Ostravě byla toho dne bouřka. Jiná nebeská znamení se ale nekonala. Taky k jeho postýlce nedorazili ani tři králové, ani sudičky. Ve třech letech ale viděl četu sovětských vojáků pochodovat kolem svého domu. Ovlivnilo ho to zřejmě víc, než si hodlá kdy připustit. V pionýru byl kronikářem, ale ztratil kroniku. Pak z něj udělali brigádnického referenta, ale neodpracoval pro dobro všech ani hodinu. Podle dnešních měřítek tedy zřejmě byl příslušníkem třetího odboje. Psát začal na gymnáziu a první román dopsal na vysoké. Zabral mu tři roky a existuje ve dvou exemplářích. Rozhodně si myslí, že by to tak mělo i zůstat. Psaní je pro něj tou největší zábavou na světě. Tedy hned po střílení, lovení ryb, klábosení s přáteli, čtení knih, vaření, lepení modelů, boxu a havanských doutnících kombinovaných s irskou whisky.