DÚVaP 11-12/2025 Investování – daňové řešení

V první kapitole se zaměříme na aktuální daňové řešení investování do cenných papírů včetně podílových fondů a do kryptoměn a blíže si rozebereme podmínky pro osvobození příjmů z úplatného převodu cenných papírů, podílových fondů a kryptoměn v roce 2025. Mnozí podnikatelé si nedokážou představit svůj profesní život bez využívání úvěrů či zápůjček. Z tohoto důvodu je problematika úvěrů a zápůjček poměrně ostře sledovaným tématem. Zákon o Nemocenském pojištění přináší v praxi řadu dotazů zaměstnanců i zaměstnavatelů, a proto si připomeneme některé problémy právní úpravy hmotného zabezpečení pracovně neschopného zaměstnance. Zaměstnavatelé představují ve zdravotním pojištění rozhodující skupinu plátců pojistného, a pokud si řádně plní svoje povinnosti, pak se platbami pojistného získává rozhodující část zdrojů systému veřejného zdravotního pojištění. Investování – daňové řešení V § 518 ObčZ jsou uvedeny tři formy cenného papíru, přičemž určení formy nám udává, kdo je vlastníkem a jakým způsobem lze tento cenný papír převést: • cenný papír na doručitele – cenný papír neobsahuje jméno oprávněné osoby, cenné papíry jsou neomezeně převoditelné, a to pouhým předáním, držitel cenného papíru (akcie) je pro emitenta anonymní, jejich výhodou je snadná obchodovatelnost; • cenný papír na řad – cenný papír obsahuje jméno oprávněné osoby, k převodu je třeba rubopis (tzv. indosament) + vlastní předání + smlouva (avšak ta nemusí být písemná), takže v praxi postačuje indosament a předání; • cenný papír na jméno – pro cenné papíry na jméno je typické, že obsahují jméno oprávněného ve svém textu a převádějí se písemnou smlouvou (cesí) + předáním (tradicí). Emisní podmínky vymezují práva a povinnosti emitenta a vlastníků cenných papírů, jakož i podrobnější údaje o emisi. Peněžní částka, za kterou emitent cenný papír vydává, je emisní kurs cenného papíru. Úvěry a zápůjčky Ve kterém případě hovoříme o zápůjčce a kdy budeme mít na mysli úvěr? Základní rozdíly mezi zápůjčkou a úvěrem jsou tyto: - předmětem smlouvy o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky (u smlouvy o zápůjčce je možné přenechání libovolné věci určené podle druhu), - ke vzniku smlouvy o úvěru postačuje dohoda o výše uvedených podstatných náležitostech, není nezbytné, aby k poskytnutí peněžních prostředků skutečně došlo, - smlouva o úvěru musí vždy obsahovat závazek zaplatit za poskytnuté peněžní prostředky úroky (není možné uzavřít bezúročnou smlouvu o úvěru). Smlouva o zápůjčce i smlouvy o úvěru jsou definovány v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen občanský zákoník). Nemocenské pojištění – komplexně pro praxi Dávky nemocenského pojištění Podle § 4 zákona o NP se z NP poskytují tyto dávky: – nemocenské, – peněžitá pomoc v mateřství, – dávka otcovské poporodní péče („otcovská“), – ošetřovné, – dlouhodobé ošetřovné, – vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Z toho tedy vyplývá, že nový systém NP v zásadě převzal základní druhy peněžitých dávek z právní úpravy platné do konce roku 2008, tedy ze systému NP zaměstnanců (zejména ze zákona č. 54/1956 Sb. a zákona č. 88/1968 Sb.). Došlo pouze ke změně názvu podpory při ošetřování člena rodiny v ošetřovné. Jiná plnění, než čtyři dávky – nemocenské, mateřská, ošetřovné a vyrovnávací příspěvek – nebyla ze systému NP až do r. 2017 poskytována. Zásadní změnu pro systém dávek přinesl r. 2017, resp. r. 2018. Zákonem č. 148/2017 Sb. byla s účinností od 1. 2. 2018 zavedena do systému NP nová dávka otcovská a zákonem č. 310/2017 Sb., byla s účinností od 1. 6. 2018 zavedena do systému NP šestá dávka – dlouhodobé ošetřovné. Zdravotní pojištění – postupy zaměstnavatele Pro plnění povinností zaměstnavatelem je důležité, zda se osoba považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance. Osoba je ve zdravotním pojištění zaměstnancem tehdy, pokud jí plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 z. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP). Zaměstnání ve zdravotním pojištění vzniká, pokud osoba jako zaměstnanec vykonává pro zaměstnavatele činnost a je-li jí za výkon této činnosti zúčtován příjem zdaňovaný podle § 6 ZDP, mimo výjimek daných zákonem. Těmito výjimkami jsou zejména situace, kdy se osoba nepovažuje ve zdravotním pojištění za zaměstnance podle § 5 písm. a) bodů 1. – 7. z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a pojistné zaměstnavatel neodvádí u zúčtovaných plnění, vyjmenovaných v § 3 odst. 2 z. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.