Einstein přeplouvá Labe u Hamburku — Siegfried Lenz

Siegfried Lenz (1926–2014) proslul zejména svými romány, jeho povídková tvorba ale také stojí za pozornost. Texty jsou sice literárně náročné, zároveň však poetické a nadčasové.

Autor, kterého u nás zastínily jeho romány

Lenz patří vedle Grasse a Bölla k nejvýznamnějším německým prozaikům poválečné generace — tedy k autorům, kteří museli najít způsob, jak psát o zemi po roce 1945.

V češtině je znám hlavně jako romanopisec, takže povídkový výbor otevírá polohu, kterou český čtenář obvykle nezná.

Náročné a přitom poetické

Tahle dvojice slov v anotaci není protimluv, ale přesný popis. Lenzova náročnost nespočívá v komplikované stavbě vět, ale v tom, co nechává nevyřčené — děj se často odehrává mimo text a čtenář jej musí doplnit.

Povídka takovému psaní svědčí víc než román: krátký útvar unese vynechání, které by se v dlouhém textu ztratilo.

Titul

Název jedné z povídek dává tušit autorův humor: velké jméno v naprosto všední situaci. Přesně tak Lenz pracuje — o vážných věcech píše přes drobné výjevy.

Česky vydal Odeon.