Ema a dvoubarevné oči (Ditta Kůtová)

Ema má oči každé jiné barvy a najednou je to problém: nejdřív se jí začne posmívat kamarádka, potom i další děti. Knížka ten okamžik nezlehčuje – Ema se trápí a nerozumí tomu, co se stalo.

Kde se to zlomí

Obrat přichází v zarostlém koutě staré zahrady, kde potká někoho, kdo jí dokáže naslouchat. Ne poučovat: naslouchat. Teprve odtud se dostane k myšlence, že lišit se nemusí být vůbec špatné a že něčím jiný a výjimečný je vlastně každý.

Pro předčítání z toho plyne užitečný rámec k rozhovoru o posmívání – kniha nabízí konkrétní příběh, na kterém se téma dá otevřít, aniž by k němu předem dodala hotový výklad.