Fotograf - 41 Postdigitální fotografie

Číslo s názvem „Postdigitální fotografie“ vychází z teoretického myšlení předčasně zesnulého teoretika Filipa Lába. Navazuje na jeho knihu Postdigitální fotografie vydanou v květnu roku 2021, jejíž hlavní tezí je, že fotografie, které v současnosti sytí náš každodenní i umělecký vizuální svět, jsou utvářeny na jiném základě, než fotografie předchozích dekád – analogové a digitální. Dle autora je v rámci digitálních obrazů „jejich povaha algoritmická: zmáčknutím spouště uvádíme do chodu množství komplikovaných výpočetních úkonů, jejichž samotná existence i funkce nám unikají. Aktivní lidský prvek hraje stále menší roli, narůstá význam umělé inteligence a sama vizualita začíná mít výpočetní povahu; do nové éry vstoupily i fotografické manipulace a jejich vnímání ve fotožurnalismu“. Na základě Lábova příkladu v pozornosti k žité pedagogické praxi, zaměření na fotožurnalismus, ale i k technickým detailům se budeme zabývat již zmíněným vlivem algoritmů na způsoby zobrazování světa, obrazy vytvářenými umělou inteligencí či technologickým vývojem média fotografie, který výše naznačené implikuje. V rámci teoretické reflexe následujeme teoretičku Anu Peraicu, jejíž knihy Postdigital Arcadia a The Age of Total Images se zabývají proměnami výpočetní fotografie a také Joannu Zylinskou a její knihy Nonhuman Photography a AI Art: Machine Visions and Warped Dreams.