Fysis iónských myslitelů – rozprava nad peripatetickou dezinterpretací

Slovo fysis se běžně překládá jako příroda nebo přirozenost a od něj se odvozuje představa, že archaická filosofie byla především zkoumáním přírody. Kočandrle ukazuje, že tahle samozřejmost je výsledkem pozdějšího výkladu, ne původního významu.

Kde se zkreslení vzalo

Východiskem studie je fakt, že celé mílétské myšlení k nám dorazilo přes schémata Aristotela a Theofrasta. S nimi přišlo i svázání pojmu fysis s aristotelským pojetím arché jako látkové příčiny, tedy s otázkou, z čeho všechno je. Autor proto kriticky prochází dochované texty a ukazuje, kde jsou zatížené pozdními hledisky a terminologií.

Co z toho plyne

Hledání původního významu slova je zároveň odkrýváním povahy myšlení, které se rozvinulo v Mílétu. Iónské zkoumání pak podle autora patří vidět v co nejširším kontextu: jako předchůdce bezmála všech pozdějších věd, na pozadí světa chápaného jako kosmos a v souladu s náboženskou řečí, ne proti ní.