Genesis — Umělá inteligence, naděje a lidská kreativita

Stojíme opět na prahu událostí, které nás od základu přetvoří. S tím, jak umělá inteligence (AI) bezprecedentně absorbuje lidské vědění, začíná zprostředkovávat vztahy mezi námi a realitou. Má zjevný potenciál přispět k nápravě fundamentálních problémů, avšak zároveň nastolí výzvy, jakým jsme dosud nečelili. Zbaví nás schopnosti nezávislého úsudku, prověří náš vztah k božskému, snad dokonce nastartuje novou fázi evoluce druhu Homo sapiens. Stane se naší partnerkou v každodenním rozhodování, ale možná i nezvladatelnou hrozbou, před níž varoval Asimov. Kterou její schopnost bude nutné včas utlumit? Nebo jsme si už nevědomky a pasivně vybrali?   Soubor úvah Genesis, zahrnující celé spektrum názorů na AI od zaslepené víry ve všemocné technologie až po neopodstatněný strach z mechanické náhrady člověka, nastiňuje strategii pro orientaci v divočině pokročilého věku informací. Závěť vynikajícího amerického státníka Henryho Kissingera, sepsaná s IT specialisty Craigem Mundiem a Ericem Schmidtem, připravuje dnešní rozhodující činitele – nás všechny – na nelehké volby zítřka. Radí nám obezřetně využít příležitostí, jež AI nabízí, aniž bychom se stali obětí temných sil, které její příchod vyvolal.         Henry A. Kissinger (1923–2023)   Rodák z bavorského Fürthu uprchl z nacistického Německa a za druhé světové války sloužil v americké armádě. Občanství USA získal roku 1943. Vystudoval a pak dvacet let vyučoval historii a politologii na Harvardově univerzitě. V Nixonově a následně ve Fordově administrativě zastával funkce poradce pro otázky národní bezpečnosti a ministra zahraničí USA (1973–1977). Vedle jiných poct obdržel též Nobelovu cenu za mír (1973), Prezidentskou medaili svobody (1977) nebo český Řád TGM I. třídy (1998). Je autorem mnoha vlivných knih o diplomacii a mezinárodních vztazích – nakladatelství PROSTOR mu vydalo práce Umění diplomacie, Obnovení světového řádu, Uspořádání světa a Umění politické strategie. Až do své smrti byl aktivním a žádaným poradcem amerických prezidentů i mnoha dalších světových lídrů či vysokých představitelů.     Craig J. Mundie (1949)   Prezident americké společnosti Mundie & Associates působil v letech 1992–2014 ve firmě Microsoft jako ředitel výzkumu a strategie. Ve vztahu k Microsoftu zůstává poradcem pro kvantovou komputaci a kyberbezpečnost. Je ředitelem Institute for Systems Biology, technologickým poradcem Cleveland Clinic a investorem a poradcem nově budovaných firem v oblasti AI, biotechnologií, fúzní energie a fyziky materiálů. V období Clintonovy, Bushovy a Obamovy administrativy byl členem Rady poradců pro telekomunikační bezpečnost a Prezidentské rady poradců pro vědu a techniku. Obdržel doktorát technických věd na Rensselaer Polytechnic Institute.     Eric Schmidt (1955)   Americký vynálezce, podnikatel a filantrop se v roce 2001 připojil k zakladatelům Googlu. Podílel se na rozvoji firmy od start-upu až k dosažení pozice globálního technologického giganta – nejprve ve funkci výkonného ředitele (CEO), poté z postu výkonného předsedy správní rady a technického poradce. Roku 2021 založil neziskovou iniciativu Special Competitive Studies Project, která má za cíl posílit dlouhodobou konkurenceschopnost USA v oblasti AI a technologií. Nově pak manželé Eric a Wendy Schmid­tovi založili neziskovou společnost Schmidt ­Sciences, jež se zasazuje o hlubší vědecké pochopení přírody a o vývoj technologických odpovědí na globální problémy.