Helena

Na sklonku svého života hlavní hrdina knihy znovu prožívá své mládí a hledá odpovědi na život plný cyklicky se opakujících situací. Jolana Jelínková na jeho ohlédnutí staví otázku, která knihu drží pohromadě: kdo určuje hranice normálnosti a co se stane, když se z nich stane zbraň.

Kdy pojmenovat, co se děje

Autorka se ptá, proč mají lidé strach říct „to už je moc“ — a odpovídá, že je potřeba netolerovat násilnosti už na jejich začátku. Pak totiž přijde na řadu jen řešení nevratných důsledků. Tenhle posun od diagnózy k prevenci je na knize podstatný: netvrdí, že se dá poznat všechno dopředu, ale že mlčení v raných fázích je samostatné rozhodnutí.

Cyklus, který se opakuje

Opakující se situace v hrdinově životě nejsou jen vypravěčský prostředek. Ukazují, že vzorec chování, který se jednou nepojmenuje, se vrací — a že vzpomínkové ohlédnutí je jedna z mála možností, jak ho zpětně rozeznat.