Jediný únor je opravdový Měsíc (Elena Pecenová)

Jak mluvit ve chvíli, kdy slova selhávají? Tuhle otázku si klade celá skladba a odpovídá na ni tím, že sleduje okamžik, kdy věty začínají dávat smysl teprve před usnutím — na hranici mezi bdělostí a spánkem, kde se vypráví jinak než přes den.

Odcházení jako téma

Text sleduje zkušenost odcházení. Elena Pecenová ji nepopisuje zvenčí, ale zevnitř: jde o sondu do bodu, kde mysl nedokáže překročit sama sebe — a přesto se o to pokouší.

Intimní a zároveň nadosobní

Skladba drží dvojí povahu, kterou nakladatel shrnuje jako intimní, ale nadosobní. Jde tedy o osobní zkušenost formulovanou tak, aby ji šlo číst i jako obecnou — což je u poezie o ztrátě rozdíl mezi deníkem a literaturou.

Vydání

• autorka Elena Pecenová
• 68 stran, brožovaná vazba
• nakladatelství Větrné mlýny

Rozsah pod sedmdesát stran odpovídá básnické skladbě, tedy jednomu souvislému celku — nečeká vás sbírka samostatných textů, ale jedno pokračující ohledávání téhož.