Jednou cizincem, provždy cizincem

Autobiografický román nás provede protektorátní Prahou s jejími barrandovskými ateliéry, bombardovaným Berlínem, poválečným pohraničím, marasmem budování socialismu podpořeným „bratrskou pomocí spřátelených vojsk“, komunistickým kriminálem i prosperující kapitalistickou Spolkovou republikou Německo. Vypráví příběh o vykořenění a nespravedlnosti, ale i o víře ve vlastní schopnosti, síle a odvaze vzepřít se nepřízni osudu. Prostřednictvím vlastních zkušeností podává autor svědectví o zásadních dějinných událostech nedávné minulosti významně ovlivňujících i naši současnost, kterou nahlíží kriticky s náznakem skepse. Před jeho dětskýma očima se odvíjejí hrůzy nacistické a později komunistické totality, jako dospělý muž se aktivně podílí na boji za svobodu ukončeném invazí armád Varšavské smlouvy. Po své emigraci začíná v Německu jako námezdní dělník, aby se díky své píli a houževnatosti vypracoval v uznávaného fyzioterapeuta a maséra s vlastní klinikou a rozsáhlou klientelou zahrnující i úspěšné světové sportovce či členy evropské šlechty. Život plný zvratů, hlubokých zklamání i závratných úspěchů zůstává autorovi dlužen odpověď na neodbytnou otázku věčně hlodající jeho myslí. Co by bylo, kdyby. Kdyby nebyl plodem smíšeného česko-německého manželství, kdyby prožil celý život v Německu, kdyby jeho matka nebyla prohlášena za kolaborantku, kdyby byl mohl studovat tak, jak chtěl, kdyby obrodný proces pražského jara došel naplnění… Ve zralém věku, který přináší zmoudřelý nadhled a smíření, vypořádává se autor se svým údělem a zamýšlí se nad úlohou člověka ve společnosti, nad odosobněnou mašinérií státních systémů, které semelou jedince stejně bezohledně, ať jsou totalitní nebo zdánlivě demokratické. Název díla Jednou cizincem, provždy cizincem je smutnou pravdou, k níž autor po všech životních peripetiích dospěl. Přesto nezahořkl a zůstává optimistou s přesvědčením, že svůj osud můžeme vlastním přičiněním změnit.