Jídlo a proměna

Britská autorka si všímá různých aspektů jídla z pohledu jungovské psychoanalýzy. Zajímají ji vědomé a nevědomé, fyzické a psychické, doslovné a metaforické roviny našeho přijímání potravy. Propojuje historické stravovací návyky s vývojem kolektivního vědomí, zabývá se schopnostmi rozlišit, co přijímat nebo odmítat jako kvalitní výživu. Vrací se do období sběru a lovu, ukazuje, jak vývoj nových dovedností potřebných k přelstění a zabíjení velkých zvířat souvisí se zvětšující se velikostí mozku, inteligencí a nadvládou mužského principu. Připomíná, že ženské vědomí je zase nadáno jemnou a pečlivou schopností pěstovat rostliny, zpracovávat je a připravovat pokrmy. Neopomíjí ani společné sdílení jídla – vnímá ho jako sociální závazek a základní rituál stmelování členů rodiny a komunity. Knihu uzavírá kapitola zabývající se kulturními a psychologickými významy spojenými s tloušťkou, hubeností, tělesným obrazem a sebeobrazem.