Karel Hynek Mácha – Májový soumrak

Karel Hynek Mácha - Májový soumrak - Otomar Dvořák

Ohlas na knihu Karel Hynek Mácha – Úsvit spatřený utvrdil autory Otomara Dvořáka a Josefa Pepsona Snětivého v tom, že dílo Karla Hynka Máchy je živé i po dvou stoletích a básníkův osud nedá spát přemýšlivým a kulturně založeným Čechům. Opět se tedy podívali na Hynka pohledem sice obdivným, ale současně realistickým. Pokusili se ho vykreslit jako člověka, jenž se na jednu stranu „vznáší v oblacích“, zatímco na druhou je bytostně zakořeněn v naší nádherné krajině, kterou dokázal tak mistrně oslavit nejen slovy, ale i kresbou. Jako jinocha, který prochází životem se zasněnýma očima, ale současně v určitých aspektech a momentech jedná až neuvěřitelně pragmaticky, s chladnou hlavou a střízlivým rozumem. Jako občas rebelujícího a provokujícího studenta, který horuje pro slovanství a vše vznešené, ale současně si vybere povolání právníka, které má k tomu všemu na míle daleko… Kniha Karel Hynek Mácha – Májový soumrak se věnuje posledním čtyřem letům básníkovy životní poutě (1832-1836). Uvádí na scénu nové souputníky, a především osudovou ženu: Lori Šomkovou. A přichází další antagonismus: Hynek se navenek koří ženám coby bohyním, ovšem k té své se chová způsobem, který vyvolává přinejmenším údiv. Mácha byl zkrátka silný, citlivý a výjimečný mladý muž – se všemi ctnostmi i nectnostmi, které mohou být s takovým člověkem spojeny. Současně jsou knihy tohoto tvůrčího tandemu vždy pozváním na cestu. Na cestu po naší divukrásné zemi, obdařené takovou rozmanitostí, že nám to pokaždé vyrazí dech. A tato místa zrychleného tepu, jak jim autoři říkají, jsou ještě okrášlena neuvěřitelným množstvím tu drobných, tu dominantních památek. To všechno Hynek viděl, vnímal – a zaznamenal. Zveme Vás tedy do hlavního města Království českého, které je bezednou pokladnicí architektury a tajemných zákoutí. Opustíme je s Václavem IV. a jeho katem, kteří nás zavedou na Podbrdsko a Křivoklátsko. Chybět nemůže Máchův kraj, do kterého je zasazena naše nejslavnější báseň. A na závěr České středohoří, Litoměřicko a jeho centrum, kde tak nešťastně vyhasl jeden nevšední mladý život. A kde básníkovy ostatky spočívaly po celé století, než se vrátily do Matky měst, která se tak stala jeho kolébkou i hrobem.