Kdo ví

S novým životem, který nosí pod srdcem, pocítí hrdinka nutkání odhalit původ svých dalších křestních jmen: Jeanne, Jérôme a Ysé. O jejich předchozích nositelích se v rodině mlčí – a právě to mlčení celé pátrání spustí.

Druhá vrstva je osobní. Hnacím motorem cesty za poznáním je snaha vyrovnat se s vlastní tragédií, takže se rodinná archeologie mění v terapii.

Román vzdává hold samotnému aktu psaní, které dokáže vyplňovat prázdno a hojit rány. Stejně jako v podmanivé prvotině Taková je Sarah i tady autorka prokládá intimní zpověď živou imaginací a vytváří vyprávění, které ohledává hranice autofikce.