Kolo času: Koruna z mečů

Kéž si Drakovo srdce vzpomene na slzy a jeho ohnivá duše na lásku… Všichni začínají chápat, že Draka Znovuzrozeného není možné spoutat. Po krvavé bitvě u Dumajských studní se o tom přesvědčily též Aes Sedai, poražené Randem a jeho ašaʼmany. Nyní domnělého spasitele lidstva, jehož srdce se vlivem událostí stále více zatvrzuje, i další muže ovládající jedinou sílu a jejich spojence čeká ještě náročnější zkouška – hodlají se v Šajol Ghúlu postavit obávanému Zaprodanci Sammaelovi, jednomu z nejmocnějších služebníků Temného. A zatímco Elain s Aviendhou a Matem pokračují v hledání Větrné mísy, terʼangrialu sloužícího k ovládání počasí, s nímž by mohli svět vysvobodit z nadvlády nepřirozeného vedra, Egwain začíná shromažďovat všechny ženy schopné usměrňování – příslušnice Mořského národa, hledačky větru, aielské moudré i některé další. Své plány ovšem spřádají také jejich protivníci, ti staří stejně jako pár nových… Pán blesků, bouřný jezdec, osudy světa s korunou z mečů spřádá. Sedmý díl populární fantasy série Kolo času, známé i díky seriálové adaptaci. „Jordanův literární styl fanoušky epické fantasy jen tak bavit nepřestane.“ – Fantasya „Každý následující díl je minimálně stejně dobrý jako ten předchozí.“ – Fantasy Planet „Zásluhou kvalit Jordanova psaní tato série nadále převyšuje většinu nejlepší fantastiky.“ – SF Books „Dost!“ zařval Rand. Okamžitě se všichni odmlčeli, avšak jejich reakce se lišily. Taim se zatvářil bezvýrazně, ačkoliv byl cítit vztekem. Amys a Sorilea si vyměnily pohledy a téměř zároveň si upravily loktuše. Taky jejich pachy byly stejné a odpovídaly jejich výrazu čirého odhodlání. Chtěly, co chtěly, a hodlaly to získat, Kar’a’karn, nekar’a’karn. Pohledy, které si vyměnily Kiruna a Bera, vydaly za tolik svazků, až si Perrin přál, aby je mohl přečíst tak, jako četl pachy. Na pohled tu byly dvě vážné Aes Sedai, ovládající sebe i všechno, co ovládat chtěly. Nosem však cítil dvě nervózní a nemálo ustrašené ženy. Kvůli Taimovi, tím si byl jistý. Pořád si zřejmě myslely, že Randa zvládnou, tak nebo tak, i moudré, ale Taim a aša’manové do nich vpravili strach ze Světla. Min Randa zatahala za rukáv košile – všechny si prohlížela a byla cítit stejně ustaraně jako sestry. Rand ji poplácal po ruce a na všechny se mračil. Včetně Perrina, když otevřel ústa. Všichni v táboře je pozorovali, od dvouříčských mužů po zajaté Aes Sedai, ačkoliv jen pár Aielů stálo dost blízko, aby něco slyšeli. Lidé sice Randa pozorovali, ale radši se od něj drželi dál, pokud jen mohli.