Koncert velmocí

V teorii mezinárodních vztahů se koncertem označuje systém politické rovnováhy mezi velmocemi. Poprvé byl tento pojem aplikován na období mezi vídeňským kongresem, který probíhal v letech 1814 až 1815, a krymskou válkou v polovině 19. století. Nová konstelace mocenské politiky se vytvořila po sjednocení Německa v roce 1871, kdy se dosavadní souhra předních evropských států, podmíněná mj. vědomím společné odpovědnosti za udržení existujícího statu quo, postupně měnila v soupeření dvou aliančních systémů – Trojspolku a Dohody. Nicméně přes občasné falešné tóny a okázalé prezentace ambiciózních sólistů se klíčovým hráčům orchestru dařilo až do roku 1914 zabránit celkové evropské disharmonii. V horkém létě čtrnáctého roku však regulační mechanismus koncertu velmocí selhal a výsledná velká válka prokázala slučitelnost modernizačního pokroku s naprostou barbarizací společnosti.