Konec civilizace

Kultovní satirická antiutopie Aldouse Huxleyho je zneklidňujícím, prorockým obrazem budoucnosti, které vládne genové inženýrství, všeobecná diktatura zábavy a chemicky navozovaného pocitu štěstí. Neveselé podobenství o civilizaci, která se pokusila hrát si na Boha a přetvořit k obrazu svému nejen přírodu, ale i lidskou duši, je jedním z nejpozoruhodnějších děl science-fiction minulého století. Ačkoli kniha vznikla v roce 1932, její poselství je v době experimentů s lidkými kmenovými buňkami, masové spotřeby a mocných médií, jejichž mantry pronikají do všech aspektů života, stále ostře aktuální. Londýn po roce 2540, ve kterém lidé uměle zvyšují svoji spokojenost za cenu ztráty citů a emocí, konfrontuje autor s prostorem Nového Mexika, dosud nepodrobené divočiny, kde přežívá člověk netknutý „civilizací“ konzumu, který mnohem více trpí, odříká si a bojuje, ale zato také více žije.