Kubánské tango v rytmu blues

Kniha novináře Eduarda Freislera o Kubě – zemi, do které se poprvé vydal před pětadvaceti lety a duchem tu, jak sám říká, zůstal.

Co ji odlišuje od cestopisu

Časové rozpětí. Autor se na ostrov opakovaně vrací, takže nepopisuje jeden pobyt, ale proměnu v měřítku celých dekád. To je perspektiva, kterou jednorázová reportáž nemůže mít: vidí, co se stalo s konkrétními lidmi mezi jeho návštěvami, a jeho vlastní osud se tu formuje spolu s nimi.

Dvě tváře jedné země

Kniha ukazuje Kubu jako peklo diktatury i jako úžasně srdečnou zemi zároveň – a odmítá si mezi těmi dvěma obrazy vybrat. Právě tenhle rozpor je na knize podstatný; turistická představa i politická kritika berou obvykle jen jednu polovinu.

Vyprávění je osobní a autor se k němu hlásí: nazývá je milostným vyznáním. Kdo hledá odstup analytika, najde tu něco jiného – reportéra, který o zemi psát nepřestal.