Let The Good Times Roll – Luboš Andršt & Peter Lipa (CD)

CD Let The Good Times Roll - Koncert na festivalu Valašský špalíček - Peter Lipa

Nahráno 21. června 2019 na II. nádvoří zámku Žerotínů ve Valašském Meziříčí, koncert na festivalu Valašský špalíček v sestavě Peter Lipa - zpěv, Luboš Andršt - kytara, Vladimír Kulhánek - baskytara, Ondřej Konrád - foukací harmonika, Jan Holeček - varhany, Jiří Zelenka - bicí. Když Luboš Andršt v roce 1980 Blues Band zakládal, bylo mu 32 let a měl za sebou dlouhou a pestrou hudební dráhu. Od osmnácti vystupoval v amatérských rockových kapelách Roosters a Double Time, ve dvaceti vedl trio Blues Company Ltd., které už fungovalo profesionálně. Ve studiu poprvé natáčel v prosinci 1970 - bylo to album Město Er od Framus Five. Po rozpadu Framusu hrál dva roky s Jazz Q, je ho slyšet na desce Pozorovatelna (1973). Začátkem roku 1973 sestavil hardrockový soubor Energit, který ovšem záhy postihl zákaz. Andršt pak Energit obnovil - v jiné sestavě a s odlišnou hudbou, mahavishnovským jazz rockem (album Energit, 1975). Druhá deska Piknik (1978) byla zase jiná, přinesla dechovou sekci a funkové prvky. Domluvil se s Petrem Lipou, o pět let starším slovenským zpěvákem. Dosud mu sice nevyšla vlastní dlouhohrající deska, zato se o něm s uznáním psalo v jazzovém tisku po celé Evropě. Zpívat začal v prešovském baru (1961), v Bratislavě založil se spolužáky ze stavební fakulty skupinu Struny (1963-1966). Před Vánocemi 1968 vystoupili v Lucerně na druhém Československém beat festivalu a Peter Lipa byl oceněn jako Objev festivalu. Luboš Andršt už bohužel není mezi námi a na Blues Band tak můžeme jenom vzpomínat. Zeptali jsme se Ondřeje Konráda a Petra Lipy, jak si po třech letech pamatují vystoupení, které je na tomto CD. "Bylo skvělé zase to všechno oprášit a vidět, jak to pořád pěkně funguje. I když se nic konkrétního neplánovalo, všichni jsme byli ochotní a připravení tu a tam zase někde vystoupit. Ale bohužel, osud nám to nedopřál." "Koncert na Špalíčku bol jeden z príjemných muzikantských zážitkov. Ten pocit, že už nemusíme bojovať o prežitie, že si môžeme jednoducho zaspomínať na naše staré časy a mať k tomu naklonené a trochu zvedavé publikum, je krásny. Určite by sme boli s Lubošom pokračovali v príležitostných spoluprácach aj ďalej."