Letní hosté – Helena Longinová

Letní hosté v Jindřichově Hradci prožívají v roce 1938 idylické léto, které slibuje velkou lásku a očekávání šťastné budoucnosti. Nadějné vyhlídky zmaří válka. V dějově bohatém románu se vedle barvité evokace minulosti a jejích dopadů autorka soustřeďuje na souvislosti, které nejvíc změnily život lidí 20. století. Román vypráví o dobře situované rodině obchodníka z Prahy, která v první republice na léto jezdí do Jindřichova Hradce a válečné události ji pevně spojí s tímto městem, odkud vede do celého světa sedm silnic, ale na dlouhou dobu nikdo po nich nemohl svobodně odejít za svým štěstím. Na předměstí Jindřichova Hradce, blízko romantické Nežárky, byla starodávná kasárna, plná mladých mužů, zde se pořádaly tancovačky v hospodě za výčepem, trubka svolávala vojáky na kavalec, zatímco noblesní bály pro pány oficíry teprve nabíraly obrátky. Taková byla atmosféra v malebném jihočeském městě v létě 1938. Nevěsty v té době měly dávno přichystanou výbavu s vlastnoručně vyšitými monogramy a zmocňovala se jich závrať z horkých doteků lásky. Do starosvětské idyly však neodvratně zasáhla válka, čas národní statečnosti, zbabělé zrady i beznaděje zpřetrhal jemné předivo lidských osudů, které přestaly směřovat k původnímu cíli. Ve třech dílech románu hledá autorka odpověď, jak tyto události změnily životní pravdy, z kterých každý odvozuje své místo na světě. První díl Loučení s letními hosty zachycuje napětí před bouří v létě roku 1938, druhý díl Victoria tragické válečné události ve zdánlivě izolovaném jihočeském městě a ve třetím, nazvaném Konec burské pomazánky, se v poválečných letech hrdinové obtížně vracejí k tomu, čím byli nebo chtěli být, ale snad jedině v lásce to pro ně může dopadnout šťastně.