Literární archiv 56/2024 - Třetí prostor české literatury

Sborník Literární archiv č. 56 se věnuje třetímu prostoru české literatury a v (české) literatuře, tj. literatuře vztažené k českému prostoru a zároveň tento prostor přesahující, psané jinak než v češtině a zároveň latentně české, se stopami češtiny v literárním jazyku francouzském či německém, resp. literatuře fungující v překladu svébytně v jiném než českém literárním poli. Pojítkem této literatury i její reflexe je jazyková a kulturní, ale i časová a prostorová hybridita, která určuje identitu postav i způsoby vyprávění. Studie tak pracují s konceptem třetího prostoru Homiho K. Bhabhy i jinými koncepty „třetího“ (prostoru). Číslo otevírá téma třetího prostoru a střední Evropy v románu Nevědění Milana Kundery, autora, jehož literárním jazykem se v exilu stala francouzština. Následující studie se zabývá recepcí anglického překladu Škvoreckého Příběhu inženýra lidských duší v kanadském literárním poli. Dále se pozornost obrací k autorům, kteří si za svůj literární jazyk zvolili němčinu. Jde o příspěvky věnované prostorům postnacionálního psaní v průvodci Jiřího Gruši Česko – návod k použití, jazykové hybriditě v románu Libuše Moníkové Fasáda, hybriditě jazyka a postav v díle Michaela Stavariče, figuraci „třetího“ v Rudišově próze Winterbergova poslední cesta i česko-německému prostoru v díle Jaroslava Rudiše. Tematickou část čísla doplňuje edice korespondence Julia Firta a Pavla Tigrida z doby druhého exilu mezi lety 1949–1978 a přehled materiálů k českému literárnímu exilu, které jsou uloženy v LA PNP. S problematikou přesahů jazykových a kulturních prostorů souvisí také ediční příspěvek shromažďující korespondenci Jevhena Malaňuka adresovanou v letech 1930–1937 Josefu Svatopluku Macharovi. Zprávy Literárního archivu informují o přírůstcích v roce 2023, o osobním fondu Jarmily Haškové a Miroslava Kačera. Číslo uzavírá vzpomínkový text na bývalé pracoviště LA PNP Staré Hrady a připomínka významného životního jubilea Marty Dandové.