Mandel Pavla Kohouta

MANDEL = ČTVRTINA KOPY KOPA = PĚT TUCTŮ TUCET = PĚTINA KOPY ČTYŘI MANDELE = KOPA DVA MANDELE = PŮL KOPY ČTVRT KOPY = MANDEL čili Mandel v podání Pavla Kohouta = dva svazky shrnující patnáct her, které napsal mezi lety 1957 až 2020. 1 – 7 Taková láska (1957) Připsáno in memoriam hercům Janě Dítětové, Josefu Vinklářovi a Valtru Taubovi, pro něž byla napsána Cesta kolem světa za 80 dní (1961) Připsáno in memoriam režiséru Václavu Lohniskému, který se vsadil, že přepis pro scénu je nemožný Dvanáct (1963) Připsáno herečce a celoživotní přítelce Marii Drahokoupilové August August, august (1967) Připsáno mé „manžetě“ Jeleně Mašínové, zvané Zet Válka ve třetím poschodí (1971) Připsáno všem, kdo se mnou prožili Pražské jaro 1968 i Chartu 77 Ubohý vrah (1973) Připsáno in memoriam herci a příteli Jiřímu Adamírovi, který „svou“ broadwayskou roli nesměl hrát Ecce Constantia! (1989) Připsáno in memoriam celoživotnímu příteli a mentoru, režisérovi Luboši Pistoriusovi  8 – 15 Nuly (2000) Připsáno Janu Burianovi, který hru poprvé inscenoval v Plzni a znovu v moskevském MCHATu Éros (2002) Připsáno Vendule Daňhelové-Kramperové, která mé pozdě, ale včas naučila pracovat s počítačem Arturovo bolero (2003) Připsáno Viktoru Polesnému, režiséru mnoha našich scénářů Cyrano!! (2005) Připsáno mým dětem a dětem mých dětí jako moje největší divadelní láska Hašler (2013) Připsáno Petru Rychlému, že to tak úžasně dlouhá léta hrál Vítězný únor L. P. 1948 (2016) Připsáno mně samému, tehdy ještě básníkovi Katyně Lízinka (2018) In memoriam Eriku Spiessovi a Juergenu Braunschweigerovi, kteří mé hry a prózy přivedli do světa Valná hromada (2020) Vinohradskému divadlu, jehož principál Tomáš Toepfer mě nechal hru přečíst „onlajn“ prázdnému hledišti