Marie Mračná (Odysseas Elytis)

Maria Nefeli znamená „Marie Mrak“. Obě jména mají mytologické konotace. V mé básni je však Marie mladá žena, současná moderní radikálka. Mé básně obvykle vycházejí z osobní zkušenosti, přesto ale nepopisují přímo žádné skutečné události. Marie Mračná tvoří výjimku. Když jsem dokončil Hodno jest (to bylo před šestnácti lety), potkal jsem tu mladou ženu v reálném životě a okamžitě jsem chtěl napsat něco velmi odlišného od Hodno jest. Proto jsem tuto mladou ženu nechal ve své básni promlouvat a vyjadřovat její vnímání světa, jež je vlastní mladé generaci. Nejsem proti ní, snažím se pochopit její pohled na svět a pohled její generace. Pokouším se jí porozumět tím, že nás oba nechávám mluvit v paralelních monolozích. – Odysseas Elytis Vydání sbírky doprovází dva další texty. První z nich vznikl na základě rozhovoru s Ivarem Ivaskem z roku 1972 a Elytis v něm hovoří o své poezii. Druhý je Elytisovým projevem, který přednesl francouzsky ve Stockholmu u příležitosti udělení Nobelovy ceny za literaturu v roce 1979, již získal rok po vydání poémy Marie Mračná. Odysseas ELYTIS (2. 11. 1911 v Hérakliu – 18. 3. 1996 v Athénách), řecký básník. Patří do významné generace autorů, jež ve třicátých letech přinesla do řecké literatury podněty evropské avantgardy. V roce následujícím po vydání básnické skladby Marie Mračná (1978) obdržel Nobelovu cenu za literaturu, jako druhý řecký básník po Jorgosi Seferisovi (1963), který rovněž vzešel z této přelomové generace.