Mezi nebem a zemí – Franz Werfel

„Autor je Žid, věřící v Ježíše Krista. Přesto zůstává nepokřtěným Židem. Pro toto své počínání může uvést více důvodů. První důvod: autor věří, že pokud by Izrael jako národ a náboženství zmizel ze světa, přestal by existovat konkrétní svědek biblického zjevení, a tím by základ zvěstování poklesl na úroveň pouhého mýtu, podobného mýtu o řeckých nebo germánských bozích. Druhý důvod: Izrael prožívá chvíle nejtěžšího pronásledování. Autorovi je proti mysli opouštět tento zástup pronásledovaných. Třetí důvod: církev, která si říká ,nový Izrael‘, nebyla v minulosti a přítomnosti vůči starému Izraeli, jeho obdarování a jeho poslání, zcela spravedlivá. Dokud ještě existují antisemitští křesťané, bude pokřtěný Žid ne zcela radostným a poněkud dotěrným zjevem. Množí se však nadějné náznaky, že se konečně počíná objevovat na obou stranách hlubší porozumění tomu tajemství, které se vznáší mezi starým a novým Izraelem.“FRANZ WERFEL – básník, dramatik, spisovatel a jeden z nejpřekládanějších německy píšících autorů se narodil roku 1890 v Praze. Znamý je především pro své romány Sjezd abiturientů (1928), Barbora neboli zbožnost (1929), Čtyřicet dnů (1933), Jeremiáš (1937), Píseň o Bernadettě (1941) či Hvězda nenarozených (1946). V nakladatelství Barrister & Principal mu vyšel román Zpronevěřené nebe (1939).