Meziměsta (Lukáš Vavrečka)

Hrdinou magického příběhu je spisovatel Viktor, kterému se nedaří dokončit nejnovější román. Uvízne totiž během pandemie v malém bytě se svým autistickým synem Ámosem. Rozepíše proto nový příběh, v němž se s Ámosem vydává na cestu tajemným městem plným lidí se zvířecími maskami. Viktor doufá, že během ní nalezne se synem společnou řeč a lépe jeden druhého pochopí. Jenže nejdřív bude muset přijít na to, co je s oním alegorickým městem špatně a jak s tím souvisí jeho nedokončená kniha. Klíč k řešení se totiž ukrývá právě v ní. Zatím se však oba propadají do dalších a dalších vrstev města, setkávají se se záhadným Lišcem i stvořením zvaným kušík a v patách jim jsou hlídací psi i radikální antiokulisté. Viktor tak zjistí, jakou zodpovědnost na sebe bereme, když se druhým pokoušíme zprostředkovat něčí příběh.  Lukáš Vavrečka román koncipoval jako poetické autofikční vyprávění chlapci, k němuž běžnými prostředky nelze proniknout. Meziměsta jsou knihou o rodičovství a autismu, ale také o tom, jak příběhy proměňují svět kolem nás.       Lukáš Vavrečka (1987) pochází z Vysočiny, ale od roku 2006 žije v Pardubicích, kde vystudoval kulturní dějiny. Mnoho let se živil jako publicista, nakladatelský redaktor, pedagog nebo jazzový pianista. Jeho příběhy se často pohybují na pomezí fantastiky a společenské prózy. Vydal řadu samostatných knih, například romány Alibi na příští noc (2014) nebo Ztracená generace (2017). Později na sebe upozornil environmentální krimi z alternativní historie Tesla noir (2020). Povídky publikuje v nejrůznějších sbornících a periodikách. Společně s Klárou Smolíkovou napsal populárně naučnou práci o audioknihách Nečtu! Poslouchám (2022) a s Kristýnou Sněgoňovou připravil antologii mysteriózní a fantastické prózy Hlubiny města (2023).