Můj rok 1968

Jak vypadal svět v roce, který tak zásadním způsobem změnil životy několika generací? Do jaké reality vstoupili ti, kteří mají tento přelomový rok našich dějin uveden v kolonce „Narozen(a)“? A jak vypadal běžný život obyčejných lidí na pozadí „velké“ historie? I v těch nejvypjatějších okamžicích dějin žijí lidé své každodenní životy – nakupují, chodí do kina, scházejí se v kavárnách i hospodách, sportují, pracují…Kniha, kterou držíte v ruce, vám ukáže rok 1968 z trochu jiného úhlu. Přečtete si, čím se lidé tehdy bavili, jaká divadelní představení hýbala kulturní veřejností, co se nosilo a proč z oběhu mizely tříkorunové mince. Připomeneme vám olympijské hry v Mexiku a v Grenoblu, na kterých naši sportovci slavili nemalé úspěchy, vrátíme se do časů, kdy diváci psali do televize, aby nevysílala zábavné pořady, protože politické dění je mnohem zajímavější a zavzpomínáme na doby, kdy se pánům doporučovalo, aby si silný doutník přeci jen ve vlaku vykouřili raději na chodbičce. Nemůžeme se, samozřejmě, vyhnout osudnému datu 21. srpna. Rozhodli jsme na něj podívat netypickýma očima – očima těch, kterým bylo toho dne sedm, osm, deset let. Většinou nechápali tragiku událostí, ale ta vzpomínka je tak silná, že ani po padesáti letech nevymizí. Ponořme se tedy do hlubin času, do roku, kdy Donald Trump získává bakalářský diplom na Pennsylvánské univerzitě, Ivana Trumpová studuje střední školu v Gottwaldově a věnuje se lyžování, Vladimír Putin navštěvuje osmý ročník základní školy č. 193 v Leningradu, Sergej Lavrov studuje sinhálštinu na Státním institutu mezinárodních vztahů v Moskvě a Terry Pratchett se žení.