Nečekej konec — Tomáš Jansta

Hlavní tématem knihy je člověk, ve všech jeho záporech a kladech, bez ohledu na věk či společenskou roli, člověk, který tvrdohlavě čelí svému osudu. Co by se stalo, kdyby Ježíš odmítl hrát svou roli? Jak by se změnil on a jeho nejbližší? Kam až může zajít stvořitel a spisovatel, aby dosáhli svého cíle? Jedná se o prvotinu. Děj je zasazen do přítomnosti. Román má dvě části. V první části bezejmenný vypravěč v deseti povídkách soudí člověka, ve druhé je pak sám souzen. Ten muž se vzepřel svému osudu. Nechtěl poslouchat příkazy shora. Namísto slávy zvolil život v zapomnění. Snaží se nijak nevyčnívat, žije sám, čas dělí mezi příležitostné známosti, návštěvy hospod a psaní. Řešit životy jiných je prostě jednodušší. Náhlá životní změna ho ale opět svede dohromady s bývalými přáteli. Přemlouvají ho, aby se k nim vrátil. Ví, že ho zase chtějí jenom využít, jenže on nezapomněl ani neodpustil. Staré křivdy vyplouvají na povrch. Kdo bude tentokrát soudce a kdo obžalovaný? Když to vypadá, že se vztyčenou hlavou odejde středem, zjeví se jeho otec. Muž je tak konfrontován s vlastní minulostí, přítomnost neexistuje a budoucnost je v lepším případě milosrdná smrt.