Nejsladší potrava – Pořádné básně (Ondřej Cikán)

Nejsladší potrava není bonbon ani oříšek, ale cyklus básní se vší rytmikou, zvukomalebností a obrazotvorností. Drsné verše se mísí s milostnými, ponuré s vtipnými — a cukr je sladký jen tehdy, pokud se připálí.

Cesta k mateřskému jazyku

Trvalo skoro dvacet let, než se Ondřej Cikán — narozený v Praze, ale od dětství žijící ve Vídni a německy píšící — odvážil složit cyklus básní i ve své mateřské češtině.

Trénink si zajistil sám: mezitím přeložil Máchův Máj. Překládat vrcholnou českou poezii do němčiny je pro básníka, který se k češtině vrací, přesně ta práce, jakou potřebuje — nutí ho projít každou slabiku zdrojového textu.

Co drží sbírku pohromadě

Podtitul Pořádné básně je vůči současné poezii lehce provokativní. Cikán se hlásí k rytmu, zvuku a obrazu — tedy k prostředkům, které moderní volný verš z velké části opustil. Všude přítomná je přitom láska k jazyku jako takovému.