Nekonečný Borges

Anna Housková představuje trochu jiného Borgese, než jaký je znám z četby povídek. Odkrývá Borgesovu umanutou zálibu v argentinských reáliích a jeho vztahování se ke gaučům z literatury a zabijákům z předměstí. Borges se ve svém díle napříč časem vrací k argentinským archetypům, reflektuje jejich tradici a sám k ní přispívá vytvářením mýtu předměstí Buenos Aires. Druhým těžištěm této monografie je žánr eseje. Autorka se zaměřuje nejen na rozsáhlou Borgesovu esejistiku, u nás méně známou, ale i na esejistický princip ve všech žánrech jeho díla. Argentinské atmosféře odpovídá obrazový doprovod z děl výtvarníků Borgesovy blízkých (Xul Solar, Attilio Rossi) anebo děl autorů, kteří se věnovali zpracování podobných témat jako Borges (Jindřich Pileček). Monografie je doplněna soupisem Borgesových děl přeložených do češtiny a výběrovým přehledem ohlasů na jeho tvorbu. Z autorčina úvodu: „Často zde Borgese cituji. Jeho volné přiřazování literárních nápadů je pro citáty jako stvořené: mohou stát samy, mohou být v kterémkoli autorově textu – člověk v nich pak často bloudí a hledanou větu už nenajde. Borges čtenáře buď neosloví, anebo nadchne, v nekonečně mnohoznačném díle si každý najde svého Borgese. Nejlepší je na něm potěšení z četby. Nejradši mám v této knížce jeho citáty.“