Němý hlas 7 (Jošitoki Óima)

Sedmý svazek začíná tam, kde předchozí skončil ránou: Šója utrpěl při záchraně Šóko těžká zranění a leží v bezvědomí. Poprvé v sérii je tak vyprávění vydáno napospas jí — dívce, která kvůli sluchovému postižení komunikuje nejhůř ze všech postav a která teď musí začít mluvit za oba.

Rozhovory místo akce

Šóko se rozhodne obejít lidi, se kterými se Šója kamarádil, a vyslechnout je. Z toho se skládá většina svazku: série rozhovorů, ve kterých si postavy konečně vyříkají to, co se od začátku série obcházelo. Teprve po nich se skupina vrací k rozdělanému filmu — a natáčení tu funguje jako důkaz, že se dá pokračovat.

Jošitoki Óima nechává vyznít i větu z úvodu svazku, „Tak zatím, Nišimijo“, jejíž váhu čtenář pochopí až ve chvíli, kdy ví, komu a za jakých okolností je určená.