Než se stihnu rozloučit — Tošikazu Kawaguči

Ve vzduchu se vznáší vůně vzpomínek a čerstvě uvařené kávy. Japonská kavárna Funiculi funicula opět otevírá dveře těm, kteří se chtějí vydat do minulosti. Dokážou se díky tomu smířit se ztrátou? To zjistí muž, který zanedbával svoji rodinu, majitelé vyrovnávající se se smrtí svého psa, žena, která přišla o přítele, a otec s dcerou, do jejichž životů v roce 2011 zasáhlo zemětřesení u japonského ostrova Honšú. Jejich příběhy popisují dojemnou cestu za rozhřešením a hledání smyslu ve světě plném chaosu. Čtvrtý díl série o podivné kavárně, v níž je možné se vrátit do minulosti, bude možná pro mnohé čtenáře překvapením. V předchozím dílu, Než vzpomínky vyblednou, se děj přesunul do kavárny Dona dona ve městě Hakodate na ostrově Hokkaidó. Nyní se nejen vrací zpět do tokijské kavárny Funiculi funicula, ale vrací se i v čase, do období mezi dějem prvního a druhého dílu. I tentokrát, jak už jsme si zvykli, se můžeme těšit na čtyři emočně silné příběhy. Všichni hrdinové nejprve pocítí zklamání, jakmile zjistí, že i když se vrátí zpět do minulosti, realitu změnit nedokážou a svého blízkého od smrti neuchrání. Přesto jim toto setkání pomůže se se smutnou situací vyrovnat a odpustit si. Hlavní postavou prvního příběhu je starší muž, který kvůli zájmu o archeologii zanedbává vlastní rodinu, a teprve když o svou ženu přijde, uvědomí si, co pro něho znamená. Druhý příběh vypráví o vyrovnávání se se ztrátou milovaného psa, o něhož se jeho majitelé starali jako o vlastní dítě, které mít nemohli. Ve třetím příběhu si mladá žena teprve po smrti přítele uvědomí, že on byl ten pravý. Poslední příběh a složitém vztahu dcery a otce je připomínkou Velkého východojaponského zemětřesení, které Japonsko zasáhlo v roce 2011.