Než srdce promluví — Tošikazu Kawaguči

V tiché kavárně, kde se dá na okamžik vrátit v čase, se rozehrává další série lidských osudů. Dcera se odhodlá vrátit do minulosti, aby se smířila s nevlastní matkou. Mladý muž doufá v setkání s láskou, které nestihl vyjádřit své city. Žena v těžkém období chce nahlédnout do budoucnosti. Student touží ještě jednou spatřit otce, s jehož smrtí se nevyrovnal.

Pravidlo, na kterém série stojí

Cesta časem nic nezmění. Kawaguči do svého světa zabudoval přísná omezení — návštěvník se nesmí vzdálit ze židle, má jen tak dlouho, než vychladne káva, a nic z toho, co udělá, neovlivní přítomnost. Tím se z časové cesty stává čistě citová záležitost: nejde o nápravu, ale o rozloučení, doznání nebo poděkování, které kdysi nezaznělo.

Vyprávění je křehké a laskavé, o smíření a ztrátách — a o tom, že i krátký okamžik dokáže uzdravit to, co léta bolelo.