Opus musicum 2/2021

„Nejsem politický skladatel, jen občas píšu o politických záležitostech,“ říkal o sobě Louis Andriessen, který zemřel 1. července 2021. Bylo mu 82 let a smrt v jeho případě především ukončila utrpení způsobené dlouhou nemocí. Andriessenova hudba se systémově dotýkala komplikovanosti současného světa, i když zrovna nehovořila o politice. Muzikoložka Tereza Havelková postavila na jeho operách Rosa, A Horse Drama a Writing to Vermeer svou nedávno vydanou knihu Opera as Hypermedium. V tomto čísle Opus musicum jí shodou okolností věnujeme recenzi: nechtě jsme se tak trefili do jednoho z nejsmutnějších způsobů, jak být aktuální. Andriessen byl obrazoborec, symfonický orchestr považoval za tyranskou hierarchii, dovedl s ním ale skvěle zacházet. Vytvářel nezvyklá obsazení, jejichž volbu nepovažoval za abstraktní rozhodnutí: byla to pro něj forma proklamace, v níž se skrývaly posluchačské zkušenosti, finanční možnosti i sociální status. Kombinace trombonů, elektrické kytary a baskytary v jeho erbovní kompozici De Staat zní dodnes s prudkou naléhavostí a inspirativní silou. Aby smutných zpráv nebylo málo: pouhých pět dní před Andriessenem opustil náš svět utopický vizionář, skladatel a vynikající klavírista Frederic Rzewski. Dožil se 83 let, ještě před dvěma roky hrál vlastní skladby na Ostravských dnech nové hudby. V tomto čísle Opus musicum se dirigent a muzikolog Patrik Červák věnuje komorní tvorbě Francise Poulenca z hlediska tónorodové ambivalence. Jeho práce kombinuje teoretický pohled s přístupem hudebního praktika. Muzikoložka Andrea Zedler se věnuje svazku dvanácti kantát Antonia Caldary, které vznikly pro kurprince Friedricha Augusta. Z pozice literární vědy nahlíží na hudbu a její intermediální přesahy Radomil Novák. U prvních dvou studií je poznámkový aparát vložen až na konec textu, při standardním umístění na okrajích by se nepřehledně prolínal s popisky bohatého obrazového doprovodu. Průvodce specifickým žánrem jazzové mše uzavírá jeho druhá část. Jan Dalecký se podrobně probírá historií a skládá přitom hold Jaromíru Hniličkovi a jeho Jazz Mass. Bilanční rozhovor s hudebním manažerem Davidem Dittrichem připomíná pětadvacetiletou historii festivalu Concentus Moraviae. Rubrika Galerie – Knihovna představuje aktuální publikaci věnovanou posmrtné repatriaci Vítězslavy Kaprálové a připomíná také katalog jejího díla, který vyšel minulý rok. Projekt Harafica Symphonic hodnotí Lubomír Tyllner a zdůrazňuje především janáčkovské a bartókovské aspekty nahrávky. Boris Klepal se zamýšlí nad publikací Terezy Havelkové Opera as Hypermedium, která uvádí operu do širších mediálních i významových souvislostí. Marcel Černý hodnotí třetí část biografické série Viktora Velka nazvané Hudební umělci mezi Ostravou a Vídní. Milé čtenářky, milí čtenáři, přeji vám pěkné chvíle s Opus musicum. Boris Klepal, šéfredaktor