Pajasan

„Když zrovna píšu pro desetileté lidi, snažím se představit si sebe v deseti. V roce 1953 umřel tyran Stalin a i jeho nohsled, náš »milovaný« prezident Gottwald, zaklepal bačkorama. Popravovalo se tehdy i za víru. Nebo za lásku k rodné hroudě se zavíralo na dlouhá léta do děsivých žalářů.“

Vratislavu Brabencovi se pro děti nepíše snadno. Říká, že se mu nechce něco si pro ně vymýšlet, věšet jim na nos bulíky. A taky že jim nemůže psát ani o ženských, ani o chlastu nebo pod jeho vlivem, jako tomu bylo v případě jeho básně v próze Karlín přístav, kterou napsal v deliriu po propité noci. Přesto cítí, že je tu pár věcí, které by se mládeži říct měly, pár věcí, pro které stojí za to žít a taky se za ně (někdy dost bojovně) postavit, když je potřeba. I dnes jsou mezi námi domovní důvěrnice, které se zasadí o to, aby byl skácen nepohodlný strom, nebo užvanění zákonodárci, jimž je osobní prospěch nad všechny zákony. A je potřeba na ně tu a tam dohlédnout… A taky se umět radovat i z těch nejprostších věcí: „Mě ale stejně nejvíc těší a baví ležet v trávě. Jen tak. Mezi zuby stéblo kostřavy nebo jílku, kolem spousta pampelišek…“

Barevné texty básníka, nedostudovaného teologa, zahradníka a saxofonisty The Plastic People of the Universe Vráti Brabence si přímo říkaly o netradiční komiksové ztvárnění – zadání, jehož se s radostí ujala Petra Josefína Stibitzová.

Ukázka z knihy

Recenze

„Vráťa Brabenec a knížka pro děti? Vždyť je často hodně náročný a nevázaný i ve svých glosách pro sečtělé čtenáře Divadelních novin! O to více mě jeho styl psaní pro děti mile překvapil – a okamžitě si mě získal. Dětského čtenáře rozhodně nepodceňuje, a to v souladu s mottem: ‚Dospělí, kteří se cítí dospělí, myslí, že před dětmi se má šišlat a pitvořit se až do třiceti.‘ Naopak, vede s ním hravý asociační dialog a předává skrze příběh o pajasanu moudré zamýšlení o vnímání důležitosti a nedůležitosti. Nás lidí i toho, co nás obklopuje. To vše navíc dokonale ladí s chytře vtipnými ilustracemi Petry Josefíny Stibitzové, díky níž Brabencovy asociace ožívají i na stránkách před vámi a dovolují pokračovat na vlnách vlastní fantazie. Pajasan je knížka, která děti bere jako plnohodnotné parťáky v komunikaci, která si uvědomuje, že dospělácký versus dětský (nebo třeba mnišský) pohled nemusí být diametrálně odlišné a neslučitelné – ale naopak, možná někdy jiné a navzájem se obohacující úhly vnímání světa jsou důležité. Je úlevné přijmout občas to, co si myslí ten vedle nás. Takže pokud hledáte krásný vánoční dárek v podobě knížky, určitě doporučuju, a to hned pro všechny generace! Já tu svou mám už několik dní na stole, přečetla jsem ji už několikrát, ale vždycky mě znovu nadchne.“ – @levuruku

Recenze na iLiteratuře 
Recenze na Fanzine
Recenze na Comicsblogu