Paměť a dějiny č. 4/2023

Těžištěm revue Paměť a dějiny 4/2023 jsou dva teoretické články, které se věnují vývoji konceptu totalitarismu a jeho aplikaci v současné politické filozofii a politologii. Další studie, rozhovory a zprávy se pak zabývají jeho konkrétními projevy v současnosti i minulosti. Číslo otevírá text Martina Palouše, jehož analýza vývoje pojmu totalitarismus opakovaně vyšla v prestižních zahraničních nakladatelstvích a nyní je publikována v rozšířené a doplněné podobě. Následuje studie Aviezera Tuckera, který reaguje na „popírače totalitarismu“ a ve své polemice důrazně doporučuje se tohoto pojmu nezbavovat. O současných projevech totalitarismu v „Bělorusi“ pohovořil s představitelkou běloruského exilu Kryścinou Šyjanok Petr Hlaváček. Jak se bádá v „archivech KGB“ na Ukrajině pod palbou imperialistického souseda, líčí v rozhovoru s Annou Chlebinou ředitel Resortního státního archivu Bezpečnostní služby Ukrajiny Andrij Kohut a problémy, jimž čelí paměťová organizace Poslední adresa v současném Rusku, popisuje Edita Jiráková. V dalším článku Ondřej Hladík představuje případ někdejšího lidoveckého ministra, který nepřežil revoluční fázi totalitního režimu v Československu, Petr Hlaváček ve svém druhém příspěvku rozebírá, jak Československo přejalo sovětský narativ katyňského masakru, a rozsáhlá studie Adama Zítka popisuje úsilí běloruských nacionalistů v boji za nezávislost, jež má nezanedbatelnou československou stopu. Zpravodajská část časopisu přináší referát z podzimní velké konference o ruském imperialismu a také ze setkání věnované kardinálu Beranovi, dále medailonky laureátů Cen Václava Bendy za rok 2023 či pátrání po příbuzných oběti protiokupačních demonstrací ze srpna 1969. V závěru čísla si můžete přečíst čtyři recenze nejnovější literatury s tematikou historie.