Pan Venuše (Rachilde)

Mladá šlechtična Raoule de Vénérande objevila jako dítě na půdě rodinného paláce knihu, která jí otevřela cestu k erotickým výstřelkům. Nezůstalo u nich — Raoule zašla dál a dekadentní podoby zvrácenosti si začala vymýšlet sama.

Převrácení rolí

Zásadní není skandálnost, ale to, co román dělá s genderovými rolemi. Lásku k chudému floristovi Jacquesovi v Raoule nevzbudí jeho mužnost, ale naopak téměř nadpozemsky ženská krása. Raoule si ho nejprve vydržuje — tedy zaujímá pozici, kterou v literatuře devatenáctého století obsazují muži — a vztah se postupně přetváří v něco, co dobová morálka neuměla ani pojmenovat.

Proč je kniha dodnes zajímavá

Rachilde psala v době, kdy byla podobná inverze rolí sama o sobě skandálem, a román si kvůli tomu vysloužil soudní pozornost. Dnes se čte jinak: jako jeden z nejostřejších textů francouzské dekadence a jako předjímka témat, ke kterým se literatura vrátila až o mnoho desetiletí později.